Pětapadesátiletý Jiří z Plzně, který před více než dvaceti lety přišel o pravou ruku pomáhá týmu ze Západočeské univerzity vytvořit a doladit protézu na 3D tiskárně. Projekt ukázal, že 3D tisk může být budoucností zdravotnické protetiky.

Cílem projektu s názvem Výzkumné inovace v protetice, na kterém Západočeská univerzita spolupracovala s Technickou vysokou školou Deggendorf z Německa, bylo vyvinout nové postupy tvarového, konstrukčního a 3D tiskového řešení pro výrobu zevního lůžka na myoelektrickou protézu horní končetiny.

Protéza už dávno nemusí být jen účelným pomocníkem, ale může být i designově zajímavá. „Výroba protézy ruky je složitý technologický proces. Samotné zevní lůžko protézy se konvenčně vyrábí laminací. My jsme zkoušeli využít 3D tisk, který umožňuje nejen neomezenou replikovatelnost a poměrně snadné úpravy protézy, ale velkou výhodu přináší také v oblasti designu, kdy dovoluje zaměřit se více na estetickou stránku protézy a vhodně ji propojit s požadavky na funkčnost,“ popisuje Rita Firýtová z Fakulty zdravotnických studií, hlavního řešitele projektu.

V rámci projektu vznikla protéza, kterou testoval pan Jiří z Plzně. Ten v roce 2001 následkem úrazu přišel o pravou ruku. „Podařilo se nám vytvořit kompletní technologický postup a aktivním způsobem hledáme partnery, kteří by získané know-how přenesli do aplikační praxe,“ doplňuje Tomáš Chochole z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnar, která na projektu spolupracovala.

Pozitivním překvapením byla pro tým pevnost 3D tiskem vyrobené protézy. „Ukázalo se, že vytištěná protéza má velmi dobré mechanické vlastnosti a splňuje vše, co potřebujeme,“ konstatuje Tomáš Tykal z Protetiky Plzeň, která se na projektu také podílela. 3D tisk se přitom podle něj v protetice objevuje zatím spíše okrajově. „Některé společnosti nabízejí například 3D tiskem vyrobené doplňky, které se nasadí na protézu. Jde ale čistě o záležitost designu, cílem je pouze vylepšení vzhledu,“ vysvětluje Tomáš Tykal.

V průběhu projektu byl český tým v kontaktu s výzkumníky z Technologického kampusu Cham, který je součástí Technické vysoké školy Deggendorf. „Spolupracovali jsme velmi úzce, nejvíce tým Zdeňka Chvala z RTI, který konzultoval zvolené postupy a sdílel výsledky tlakových, únavových a dalších testů,“ přibližuje Rita Firýtová s tím, že bavorský tým testoval návrhy ve spolupráci s osmadvacetiletou Annou, které byla amputována pravá ruka z důvodu vrozené deformity.

„Oba týmy došly k podobným závěrům,“ hodnotí českou a bavorskou část projektu Rita Firýtová. „3D tisk se ukázal jako vhodný způsob výroby protézy. Dá se předpokládat, že vývoj půjde tímto směrem,“ domnívá se. Jednou z výhod 3D tisku podle ní může být i cenová dostupnost protéz. „V Česku ani v Německu však zatím zdravotní pojišťovny 3D tiskem vyrobené protézy nehradí. I to se ale časem může změnit,“ dodává.