Nikdy není příliš brzy na to, abyste své děti naučily udržitelnosti a jak se mají chovat k přírodě.
Naopak čím dříve začneme, tím lépe vše pochopí a své návyky si udrží velmi dlouho, ne-li po celý
život. Takový přístup je nedocenitelný pro přírodu a příští generace, a proto se vyplatí. Jak své děti
naučíte nenásilnou formou udržitelnosti?

Co znamená naučit děti udržitelnosti?
Ty nejmenší je třeba inspirovat k respektování přírody a toho, co z ní my všichni čerpáme. Naučíme je
chytrým způsobem minimalizovat plýtvání vodou, energií, recyklovat a stravovat se tak, abychom
zamezili vyhazování přebytků. Učit děti udržitelnosti znamená, že je naučíme přemýšlet nad rámec toho,
co dnes potřebují, naučíme je zvažovat dopady jejich chování na životní prostředí z dlouhodobého
hlediska. Čím dříve s těmito způsoby u dětí začneme, tím lépe. Základem je jít jim příkladem.

Udržitelnost jako součást rodinné kultury
Ukažte svým dětem, že vám na životním prostředí záleží a chcete pro ochranu přírody udělat vše, co je ve
vašich silách. Začít můžete například zhasínáním světel, když opouštíte místnost, tříděním odpadků a
při čištění zubů smočením zubního kartáčku a vypnutím vody, aby netekla zbytečně během celého
čisticího procesu.

Vydejte se s nimi do přírody, ať poznají její krásy. Choďte na procházky do parku a vydejte se na farmy.
Učte je o rostlinách a péči o zvířata. Mluvte s nimi také o tom, jak lidé svojí činností ovlivňují životní
prostředí.

Dalším skvělým způsobem, jak naučit děti udržitelnosti, je zkusit s nimi nějaké ze zábavných řemesel.
Můžete společně například začít pěstovat rostlinky nebo zeleninu v recyklovatelných nádobách, či si
společně vyrobit recyklovatelný papír. Uvidíte, že děti si tyto činnosti zamilují.

Co se v mládí naučí…
Je dobré naučit děti používat to, co mají a minimalizovat jejich potřebu chtít další hračky a jiné věci.
Vysvětlit jim, že to, co nepotřebují nebo s čím si nehrají, mohou darovat jinému dítěti, které takové
hračky ocení. Pro hry a tvoření mohou používat přírodní materiály.

Pokud se něco rozbije, nevyhazujte to. Přizvěte k sobě svoji ratolest a ukažte ji, že se věc pokoušíte
opravit. Konec konců vyhodit ji můžete vždy, ale snahou věc opravit dojde opět ke snížení odpadu.
Kompostujte, co se kompostovat dá. Co se oblečení týká, naučte postupně děti vybírat si jen to, co
opravdu potřebují. Naučte děti vypínat zařízení z elektřiny, když se nepoužívá a šetřit vodu kratším
sprchováním. Máte-li zahradu, odchytávejte dešťovou vodu. Kromě ochrany životního prostředí tím také
ušetříte peníze.

Dělejte vše nenásilnou formou, ať se jim udržitelnost nezprotiví. Tyto zkušenosti děti využijí i později a s
největší pravděpodobností je budou aplikovat jednou i na své děti.

Vysvětlete dětem, odkud pochází jídlo

Batolata a předškoláci, často i děti z prvních stupňů ještě úplně nechápou, odkud pochází jídlo, proto je
dobré je pomalu do celého tohoto procesu zasvětit. Vysvětlit jim, že se musí nejdříve vypěstovat, kde
se pěstuje a přiblížit jim proces, jakým se pěstuje, co vše předchází tomu, než dojde do obchodu a
následně, než skončí na vašem stole. Získávání potravin z trhů navíc může děti inspirovat například k
tomu, aby si sami nějaké potraviny zkusily vypěstovat.

Právě pěstování je báječným způsobem, jak děti naučit udržitelnosti. Dobře pochopí, kolik práce dá, než
plodina vyroste. Zahradnictví je navíc skvělým způsobem, jak propojit příjemné s užitečným. Děti si při
něm totiž také užijí pobyt na čerstvém vzduchu. Nemáte-li zahradu, nevadí. Pěstovat můžete i na balkoně
nebo na okenním parapetu. Je to báječný způsob, jak děti naučit chápat, kolik úsilí stojí, než se jídlo
dostane na stůl. Společné pěstování má navíc jednu velkou výhodu. Jedná se o skvělou zábavu, při níž se
zaručeně sblížíte. Za to to přece stojí.