Fast fashion je fenomén, který se v posledních desetiletích stal velmi populárním. Jedná se o model, ve kterém se módní řetězce zaměřují na rychlou produkci a prodej levného oblečení inspirovaného aktuálními módními trendy. Tento model má však mnoho negativních dopadů na životní prostředí.

Co je to fast fashion

Když v tuzemsku nebo kdekoliv jinde v Evropě zavítáte do obchodního řetězce nabízejícího oblečení, bude se ve většině případů jednat o tzv. fast fashion. Jsou to levně masově vyrobené a cenově dostupné oděvy, u nichž je období od návrhu k prodeji sníženo na co nejkratší čas. Termín poprvé použila módní značka Zara, a to už v roce 1990. Filozofii rychlé módy využívají také H&M, C&C či Primark.

Všimněte si, jak takové oblečení ve stylu fast fashion vypadá. Jsou to hlavně trička, mikiny, tepláky, jednoduše střižené halenky, šaty, košile, sukně a kalhoty. Nehledejte u nich náročnější krejčovinu, které by ti, co toto oblečení šijí, možná ani nebyli schopni. Jedná se většinou o levnou pracovní sílu v asijských továrnách, která pracuje za nízkou mzdu v pro nás nepřijatelných podmínkách. Ve fast fashion převažuje kvantita nad kvalitou.

Rychlá móda má kořeny v 18. století

Až do počátku 19. století byla móda závislá na ruční práci krejčích, případně si lidé šili oděvy sami, a poměrně náročné výrobě tkanin, na které se využívalo přírodní vlákno – zejména vlna. Oblečení bylo drahé a každý si nemohl dovolit pořizovat co chvíli nový kousek do svého šatníku. Oděvy se nosily tak dlouho, dokud se dalo. Bohatší šatník vlastnili privilegované vrstvy. Změnila to ale průmyslová revoluce.

Díky novým technologiím a strojům nastala masovější výroba a prodej šatstva. Došlo k obrovskému rozmachu oděvní výroby a textilní továrny rostly jako houby po dešti. Vznikat začaly i velké módní domy (např. Marks & Spencer, Dior, Givenchy), které pak v první polovině 20. století ovlivnily produkci oblečení. Ta se zaměřila na trendové oblečení dle jednotlivých ročních období.  

Masivní rozvoj textilního průmyslu 

Druhá polovina 20. století pak byla ve znamení obrovského rozmachu textilní výroby, jež se přenesla z Evropy do asijských rozvojových zemí, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po cenově dostupném oblečení. Zde bylo totiž možné vyrábět více a levněji. 

Tento trend se ještě více zrychlil v posledním dvacetiletí. V žebříčku evropských oděvních firem dle obratu patří přední místo společnosti H&M a Inditex. Španělská maloobchodní skupina Inditex vlastní značky Zara, Bershka a Massimo Dutti. Předním světovým vývozcem oděvů se stává Čína, která se na světové produkci podílí jednou třetinou.

Temná stránka fast fashion

Jedním z hlavních problémů fast fashion je nadměrná produkce textilních výrobků. Společnosti vyrábějí stále více oblečení, které se pak rychle dostává na trh a stejně rychle z obchodů mizí, aby se na jeho místo dostalo další. Tento model podporuje konzumní způsob života, ve kterém se oblečení často nosí pouze jednou nebo několikrát a pak se vyhazuje, protože po několikerém vyprání ztrácí svůj původní vzhled.

Výroba obrovského množství oblečení za použití materiálů, které poškozují životní prostředí, nepříznivě ovlivňuje množství uhlíku v ovzduší. Současná produkce textilního průmyslu může za 10 procent celkových uhlíkových emisí. Bohužel většina oděvů končí na skládkách. Odhaduje se, že celosvětově je textilního odpadu ročně vyprodukováno na více než 83 milionů tun. Odpad obsahuje chemikálie, nebezpečné látky a syntetická vlákna, která se v přírodě velmi špatně rozkládají.

Dá se s tím něco dělat?

Textilní průmysl patří k největším znečišťovatelům životního prostředí. Oblékat pěkně a moderně se lidé chtějí. Chtělo by to ale zpomalit současný trend rychloobrátkové módy. Každý k tomu může přispět. Třeba tím, že občas nakoukne do některého ze second handů. 

Dají se tam najít velmi zajímavé kousky za příjemnou cenu, které v kvalitě mnohdy předčí současnou textilní produkci. Někteří lidé to už pochopili, protože vědí, se zde oblečou za zlomek ceny nového oblečení. Na secondhandovém oblečení často není vůbec poznat, že je z druhé ruky.