Umělá inteligence občas budí velké obavy. Političtí i byznysoví lídři poukazují na případné “existenční ohrožení umělou inteligencí”. Na druhou stranu za zdánlivě nevinnou pomůckou jako je Chatbot bychom stěží hledali hrozbu typu terminátor. V tomto článku se pokusím nastínit, v čem je riziko nejen mlhavé AGI (obecné AI), ale i obyčejných chatbotů a dalších pomůcek, s nimiž se roztrhl pytel. V tomto článku se budu na AI dívat z pohledu zvyšování entropie planety do neúnosné meze.

Tato teze má dvě roviny. Na té první je třeba zmínit očividný fakt, že provoz AI spotřebovává velké množství energie, které vede k výraznému nárůstu entropie v klasickém termodynamickém chápání: tedy přechod od uspořádanějšího chladnějšího systému k systému neuspořádanějšímu a teplejšímu. Umělá inteligence, respektive servery, na kterých běží, jsou dokonalým způsobem, jak oteplovat planetu. Aby se mohla AI trénovat, je potřeba obří množství serverů s grafickými kartami, na nichž se provádí relativně složité výpočty. Ty logicky seberou mnoho energie a zároveň vytváří spoustu odpadního tepla. Odhaduje se, že populární ChatGPT vyžadoval k tréninku 10 GWatt hodin elektřiny (některé odhady hovoří pouze o 1,3 GWatt), tedy zhruba jako roční spotřeba 1000 amerických domácností. S tím, jak žádná velká firma nechce ztratit svou podnikatelskou výhodu, zavádí společnosti další, vlastní modely, jejichž trénování je podobně náročné. A nyní se ani nebavíme o energii, která je vyžadována pro provoz generativní inteligence. Jedna studie odhaduje, že rozsah spotřeby energie umělé inteligence může dosahovat 85-135 terrawatt hodin elektřiny každý rok, varuje server BBC. Abychom dali číslo do kontextu, jedná se zhruba o spotřebu celého Nizozemska. Jiné studie hovoří o 30 TWh. Samozřejmě ne všechna elektřina, jíž obor AI spotřebuje, nepochází z neobnovitelných zdrojů, přesto však není těžké označit AI za znečišťovatele planety, jak upozorňuje např. Earth.org.

Provozní náklady serverů však mohou být pomalu vedlejším problémem před jiným: přesycenost informací. Různé byznysové odhady se shodují, že vidí budoucnost v umělé inteligenci píšící texty, které budou číst další generativní umělé inteligence. Tím se má významně urychlit výměna informací např. ve firemní komunikaci. Tak si představuje budoucnost např. šéf firmy Salesforce Marc Benioff, který na obří konferenci pro 40 tisíc lidí mluvil o tom, že v budoucnu napíše za zaměstnance souhrn zpráv virtuální asistentka, jak upozornil CzechCrunch.cz. Tvorba nových informací nikdy nebyla jednodušší a objem dat na internetu tak může růst ještě rychlejším tempem než doposud. Před deseti lety měl celý internet pouhých 5 000 000 terabytů, dnes již je to zhruba 128 849 018 880 terabytů, tedy. Jak jsem nedávno zjistil, i já osobně mám jen ve své emailové schránce přes 5 000 gigabytů dat. 

Jak s tím souvisí entropie? S nástupem počítačů napadlo dva počítačové vědce z Harvadu redefinovat entropii jako počet informací nutných k popsání nejistoty v systému. Je neoddiskutovatelné, že s tokem informací, jež je díky AI umožněn, se rychle stane schopnost predikovat nadcházející roky nemožnou. Počet proměnných, který se neustále s přibývajícími informacemi zvyšuje, se dostane na neúměrnou mez, za níž již není možné odhadnout další vývoj. 

V tomto směru můžeme hovořit o tzv. singularitě, tedy bodu, kdy technologie dosáhne takové úrovně, že lidská schopnost předvídat její další vývoj bude významně omezena. A právě tato neschopnost vědět, co bude zítra, může vyvolávat u lidí velkou úzkost až strach z hrozby umělé inteligence.