S rapidním rozvojem internetu nano-věcí a těl se vyvíjí různé moderní technologie. Patří mezi ně například nano-roboti a nano-senzory, které mohou komunikovat a sdílet data mezi sebou a dalšími systémy. Součástí těchto bezdrátových systémů se stává i samotný člověk.

Ray Kurzweill, oceňovaný americký odborník a jedna z hlavních postav technologického vývoje ve společnosti Google, v roce 2005 uvedl: „Ve dvacátých letech 21. století budou existovat různé přístroje o velikosti krevních buněk, které mohou být vpraveny do mozku a našich těl. A to bez chirurgického zákroku. Tito nano-roboti budou vykonávat různé terapeutické funkce. Co se stane, když bude miliarda těchto nano-robotů kolovat ve vlásečnicích našeho mozku?“

Tato Kurzweillova předpověď se pomalu začíná naplňovat. Zásluhu na tom má i tzv. chytrý prach.

Nevyhnutelnost chytrého prachu

Co vlastně chytrý prach znamená?

„Chytrý prach je bezdrátový senzor, který má schopnost komputace, komunikace, může shromažďovat energii a reagovat na vjemy z vnějšího prostředí,“ vysvětluje americký profesor Kris Pister z univerzity v Berkeley.

Vědci začali zkoumat chytrý prach již na začátku devadesátých let. A Pister byl jedním z jeho tvůrců, když v roce 1992 spolupracoval s americkou vojenskou laboratoří DARPA na projektu s názvem Chytrý prach.

Ve videu s názvem Nevyhnutelnost chytrého prachu popsal známý americký vědec Alasdair Allan chytrý prach jako „bezdrátové sítě, nano-senzory, různě propojené počítačové uzly, které se pohybují ve směru větru a usazují se na kůži. Člověk může chytrý prach pozřít a být zevnitř ven monitorován… Chytrý prach získává energii z vnějšího prostředí.“

O chytrý prach se brzy začala zajímat i komerční sféra. Například v souvislosti s výstavbou moderních měst. Díky široké aplikaci pokročilých technologií, jakým je chytrý prach, se takovým městům začalo říkat chytrá města.

Chytrá města plná prachu

„Budoucí chytrá města využijí technologií chytrého prachu a chytrý prach bude rozšířen všude,” řekl Pister v promo videu společnosti Dust Networks z roku 2012.

Podle Pistera chytrý prach umožní v chytrém městě monitorovat člověka a snímat jeho aktivity. Chytrého prachu se využije ke sledování dopravy, či k detekci poškozených silnic a mostů.

Společnost Dust Networks na webových stránkách již před více než deseti lety nabízela široké využití chytrého prachu, jak při výstavbě chytrých měst, tak například při monitorování továren či nákladní dopravy.

Aplikace chytrého prachu je tedy široká. A jistě brzy najde i své uplatnění v medicíně.

Jak by mohl chytrý prach sledovat mozek

V článku časopisu Massachutského technologického institutu (MIT) s názvem Jak by mohl chytrý prach sledovat váš mozek se uvádí, že v roce 2013 vědci z kalifornské univerzity v Berkeley objevili zcela nový způsob interakce s mozkem. Jedná se o neurální prach plný elektronických senzorů. Chytrý neurální prach bude možné „rozprášit“ na kůru mozkovou a komunikovat s ním pomocí ultrazvuku.

Až neuvěřitelné možnosti chytrého prachu potvrzuje další výzkum MIT.

Tamní výzkumníci v roce 2018 vynalezli nano-roboty, které bude možné vypouštět do prostoru ve formě aerosolů.

Aerosoly plné nano-robotů se pak chovají jako chytrý prach. Jsou schopné sběru, zpracování a ukládání dat. A podle samotných vědců mohou mít široké komerční využití. Od detekce prasklin na potrubí či monitorování průmyslového znečištění až po diagnózu střevních problémů člověka.

Aerosoly mohou díky svému složení vést elektřinu a setrvat ve vodě či ovzduší takřka po nekonečnou dobu. A jelikož se takový aerosol sám nabíjí pomocí světla, jeho životnost je prakticky trvalá.